Když se řekne ájurvédský pokrm, představí si většina lidí nějaké indické kořeněné jídlo podávané s rýži nebo plackami chapati.
Tak to ale vůbec být nemusí. Podle principů ájrvédy lze vařit i „naše“ evropská jídla.
Dalo by se stručně říci, že ájurvédské jídlo je jakékoli jídlo, které splňuje tyto body:
• Je dostatečně hydratující, rozuměj vláčné (konzistence omáčky, polévky, kaše, karí,…), zkrátka není suché.
• Je vařené s ghí a kořením.
• Je teplé.
• Obsahuje všech šest chutí (sladkou, slanou, kyselou, hořkou, trpkou, pálivou).
Obzvláště ten poslední bod se často stává kamenem úrazu, u nějž si řekneme…ach jo, no tak to je moc složité.
A následně to zabalíme.
Není ale třeba.
Vysvětlím vám, jak jednoduše zajistit, aby vaše jídlo obsahovalo všech šest chutí…
Nejdřív si ale pojďme říct, proč je vlastně tak důležité, aby bylo jídlo chuťově vyvážené.
Ájurvéda říká, že pokud jídlo obsahuje všech šest výše zmíněných chutí, pak nás plně uspokojí a nebudeme cítit mezi jídly návaly chutí na sladké, slané, nebudeme mít potřebu se „dojídat“ a „zobat“ mezi jídly, a navíc takto vyvážená strava nejlépe vyživí všechny naše tkáně.
Každá chuť je složena z kombinace dvou různých elementů a podporuje určitou dóšu. Ale to už bychom zabíhali do přílišných detailů.
Vyvážené jídlo šesti chutí vytvoříme tak, že ho sestavíme z těchto komponentů:
• Sladká chuť – veškeré obilniny (rýže, jáhly, kroupy, quinoa, pohanka, amarant, teff, špalda, atd.), sladká zelenina (většinou kořenová – mrkev, celer, petržel, pastyňák, červená řepa, dýně, batát,…), zralé ovoce (to nejlépe tepelně upravené na ghí a s kořením a samotné, třeba jako svačinka mezi jídly).
• Slaná chuť – do každého jídla přidáváme kvalitní sůl (mořskou či himalájskou), a to i do sladké kaše, u soli je velmi důležité, aby prošla procesem vaření, je pak lépe stravitelná. Sůl, kterou přidáváme na hotové jídlo po dovaření, má na naše tělo příliš zahřívací účinek.
• Kyselá – jídlo zakápneme šťávou z limetky, citronu, nebo pokrm doplníme o 1 – 2 lžíce kvašené zeleniny (tzv. pickles). S kyselou chutí také opatrně, má také zahřívací účinek, což nemusí dělat dobře zejména pitta konstitucím.
• Hořká – tato chuť nám obecně ve stravě dost chybí (pokud nepočítám pivo 🙂 ). Obsahují ji nějaká koření (hořčičné semínko, kurkuma) a můžeme ji na talíř dodat ve formě pár listů salátu, rukoly nebo nějaké zelené natě, byliny (petržel, koriandr, pažitka, …).
• Trpká neboli svíravá – pro představu je to chuť jakou mají třeba šípky, rakytník, granátové jablko nebo nezralý banán. Tuto chuť obsahují v určité míře luštěniny (čočka, fazole, cizrna, mungo) a i tuto chuť můžeme do jídla dostat ve formě koření.
• Pálivá – s touto chutí opatrně především v teplých měsících, mohla by nás přehřát. Lehce pálivou chuť má třeba cibule nebo zázvor. Více pálivou pak třeba chilli.
A pak už si můžeme jenom hrát s tím, co za jídlo právě uvaříme. Zda to bude pokrm typu luštěninový dhal s obilninou, pokrm typu rizota, karí, zapečená zelenina s obilninou, polévka, kaše, jídlo typu teplé bowl atd. Fantazii se meze nekladou…
Ájurvédským trikem na to, jak po jídle omezit chutě na sladké je dopřát si tuto chuť na samém začátku jídla ve formě něčeho malého sladkého…třeba sušené ovoce nebo ovocné čatní s kořením. Sladká chuť je totiž ze všech chutí nejtěžší, a tak bychom ji měli jíst jako první na dobře „rozhořený“ trávicí oheň, který ji začne trávit jako první a s největším zápalem a efektivitou.
A pozor – není nutné, aby tyto všechny chutě byly zastoupeny v každém vašem jídle, ale zkuste je mít ve vašich pokrmech alespoň v rámci dne.
